„To jsou moje kontakty“ — kde končí firemní přístup ke vztahům

Rozhovor o důležitém klientovi. Anna si všimne, že Nia soukromě zná jednoho člověka na jeho straně.

— V sobotu se s ním stejně vidíš. Zeptej se mimochodem, kdy se rozhodnou.
— Soukromě. A on uvidí, že si nesu firemní záležitost na večeři.

Anna vidí hodnotný profesní kontakt. Nia vidí také vlastní reputaci a soukromý vztah, který nechce automaticky předat firmě.

Co se skutečně stalo

Anna se na Niinu síť dívá z perspektivy firmy: Nia zná hodnotné lidi, takže požádat o kontakt, doporučení nebo otevření dveří vypadá přirozeně. Nia ale vidí druhou stranu každého vztahu. Důvěru budovala roky ona, její jméno bude spojeno s představením a její vztah může utrpět, pokud se firma zachová špatně. Kontakt proto pro ni není jen položka v adresáři. Je součástí osobní reputace, jejíž důsledky s člověkem zůstávají i po odchodu z firmy.

Co říká výzkum

Sítě vztahů mají skutečnou profesní hodnotu. Výzkum ukazuje, že lidé, kteří propojují různé části organizace nebo různá prostředí, získávají přístup k informacím a spolupráci, které mohou zlepšovat výsledky — jde o sociální kapitál a překračování hranic, social capital a boundary spanning (Tortoriello, Reagans a McEvily, 2012; Lee a kol., 2018). Zároveň tato hodnota vzniká právě proto, že vztahy stojí na osobní důvěře a reputaci. Studie vztahů mezi firmami ukazují, že osobní vazby lidí na hranici organizací mohou ovlivňovat důvěru mezi organizacemi, ale nejsou s ní totožné (Cai a kol., 2021). Firma může těžit ze sítě zaměstnance, aniž by tím tuto síť vlastnila jako databázi.

Jak k tomu přistoupit

Nejlepší je o využití vztahu požádat, ne ho považovat za povinnost: „Je ti příjemné nás představit?“ Nia by měla mít možnost říct „ne“, aniž by musela vysvětlovat celou historii známosti. Pokud řekne „ano“, může sama rozhodnout, jak představení proběhne a jaký kontext předá. Obecné pravidlo: kontakty zaměstnance mohou být pro firmu obrovským přínosem, jejich hodnotu ale vytváří soukromě budovaná důvěra; využití této důvěry vyžaduje souhlas člověka, jehož vlastní pověst je s kontaktem spojena.

Jak mohou pomoci Empatyzer a Em

Empatyzer může Anně pomoct pochopit, že Niiny kontakty jsou vztahový kapitál, ne automaticky majetek firmy. Profil může ukázat rozdíly v potřebě loajality, nezávislosti, statusu nebo ochrany vztahů, ale Em nemá přístup k Niině soukromé síti a nemá ji spravovat. Může však Anně pomoct položit lepší otázku: „Je ti příjemné nás představit? Pokud ne, najdeme jinou cestu.“ Nii může pomoct jasně pojmenovat, kdy je pro ni využití vztahu bezpečné a kdy ohrožuje její osobní reputaci. Mikrolekce učí vedoucí žádat o vztahový kapitál místo toho, aby ho považovali za povinnou součást pracovní role. Díky tomu může firma využívat sítě lidí, aniž by ničila právě tu důvěru, která těmto sítím dává hodnotu.