Komunikace ve zdravotnickém týmu

Vedoucí nemocničního týmu, ověřte si, zda mlčení na poradě znamená souhlas

Na této stránce

TL;DR: Vedoucí nemocničního týmu, ticho na poradě nedokazuje souhlas personálu. Může za ním být nejasnost nebo obava vyjádřit nesouhlas. Než diskusi uzavřete, požádejte o popis dalšího kroku a možných překážek. Nakonec pojmenujte, na čem se tým shodl a o čem rozhodl nadřízený.

Jak Empatyzer pomáhá ověřit souhlas po nemocniční poradě?

Em v týmovém režimu pomůže vedoucímu připravit otázky, které odhalí pochybnosti, a přehled pracovní kultury ukáže rozdíly v tom, jak lidé raději diskutují.

Funkce, které vám v tom pomohou:

  • Rozhovor s Em o sobě: Zeptá se Em na tři způsoby, jak shromáždit námitky, a na větu, kterou uzavře diskusi.
  • Mikrolekce: Zobrazení „Ty a tým“ pomáhá zvolit vhodnou podobu otázek pro skupinu a mikrolekce připomínají, že je třeba potvrdit, kdo přijal který úkol.
  • Ty a tým: Zobrazení týmu ukazuje různé preference ohledně diskuse a rozhodování.

Čtyři významy klidné porady

Po představení změny na nemocniční poradě nikdo nevznese připomínku. Může to znamenat přijetí návrhu, ale stejně tak nepochopení, rezignaci na diskusi nebo obavu vyjádřit nesouhlas. Někdo se také může raději zeptat mezi čtyřma očima. To vše jsou pracovní hypotézy, nikoli způsob, jak ze samotného ticha vyčíst úmysly personálu. Než tedy budete rozhodnutí považovat za podpořené, zeptejte se, jak se podle týmu promítne do nejbližší služby. Odpověď může odhalit nejasný termín, chybějící odpovědnou osobu nebo překážku, která v diskusi nezazněla. Klidný průběh porady říká jen to, že nikdo nevyslovil nesouhlas před ostatními. Zatím nepotvrzuje, že všichni dohodě rozumějí podobně a jsou připraveni ji uskutečnit.

Promluvit má pro každého jinou cenu

Promluvit před ostatními nestojí každého stejně. V dotazníkovém šetření na 23 novorozeneckých jednotkách intenzivní péče se pocit psychologického bezpečí lišil podle profesního postavení; když vedoucí vyzýval lidi k účasti, souviselo to s menší překážkou danou postavením. Jde o pozorované souvislosti, nikoli o důkaz, že samotné pozvání obavy odstraní. Ten, kdo poradu vede, však může nejprve požádat o pohled člověka, který obvykle mluví málo, místo aby čekal, až se přihlásí někdo s nejvyšším postavením. Je také dobré umožnit předání připomínky po poradě. Vyjádřit nesouhlas před pacientem nebo primářem může být těžší než při rozhovoru s kolegy. Možnost ozvat se později pomáhá námitku prověřit, aniž by se předpokládalo, že mlčení znamenalo podporu.

Bezpečí při rozhovoru a kvalita spolupráce

Psychologické bezpečí je pro spolupráci důležité, nelze je však posoudit podle ujištění jediné vlivné osoby, že „u nás může mluvit každý“. Metaanalýza 136 výzkumných souborů zahrnujících přes 22 tisíc lidí a téměř 5 tisíc skupin zjistila souvislost mezi psychologickým bezpečím a fungováním týmů. Mnoho zahrnutých výzkumů však mělo korelační charakter a pocity jednotlivce nejsou totéž co vlastnost celé skupiny. Na nemocniční poradě je užitečnějším měřítkem než prohlášení o otevřenosti reakce na konkrétní upozornění na riziko. Pokud i kritická otázka dostane věcnou odpověď, tým má příležitost mluvit o uskutečnění plánu. Z jediného hlasu však nelze usuzovat na zkušenost všech účastníků.

Ověřujte porozumění místo formální otázky

Otázka „Rozumějí všichni?“ může rozhovor snadno uzavřít, aniž by ukázala, jak účastníci převedou dohodu do praxe. Lepší je požádat dva lidi z různých profesních rolí, aby vlastními slovy popsali změnu při příští službě a uvedli první krok, který udělají. Rozdíly v odpovědích pomohou zachytit odlišné chápání termínu, rozsahu odpovědnosti nebo toho, podle čeho poznat, že je úkol splněn. Nejde o zkoušení personálu, ale o ověření, zda lze rozhodnutí v praxi použít. Pokud se popisy rozcházejí, měl by vedoucí dohodu upřesnit dříve, než se tým rozejde. Ostatní pak nemusejí stejnou nejasnost řešit každý zvlášť až při práci.

Jak vyzvat ke skutečnému protiargumentu

Výzva k připomínkám je konkrétnější, když místo obecné otázky na nesouhlas požádáte o určení podmínky, za níž plán přestane fungovat. Můžete požádat o jeden scénář, v němž nové pravidlo selže, a nechat člověka, který jej předložil, aby ho vysvětlil bez dohadování o jeho motivech. Ne každý takový argument sestaví na místě, proto je dobré umožnit přípravu připomínek před poradou nebo jejich předání po ní. Pomáhá také oddělit prověřování návrhu od konečného rozhodnutí. V první fázi tým hledá mezery a překážky, ve druhé se dozví, jaké rozhodnutí padlo. Protiargument tak nemusí být chápán jako odmítnutí splnit úkol a ukončení diskuse nemusí předstírat jednomyslnost.

Námitka po poradě je také informace

Námitka vznesená po poradě automaticky neznamená neloajalitu. Nejprve je dobré zjistit, zda se objevila nová skutečnost, zda bylo rozhodnutí nejasné, nebo zda někdo nechtěl svou obavu vyslovit před nadřízenými. Místo veřejného posuzování motivů dotyčného může vedoucí vztáhnout připomínku k podmínkám uskutečnění plánu: co chybí, co se může nepodařit a co je třeba ověřit. Tým by měl vědět, do kdy má hlásit zásadní překážky a jakým způsobem lze rozhodnutí změnit. Takový postup neznamená nekonečnou diskusi. Umožňuje posoudit informaci, která na poradě nezazněla, a jasně odpovědět, zda má na dohodu vliv.

Jak zaznamenat míru shody

Zápis z porady by měl zachytit míru shody, nejen konečné rozhodnutí. Je dobré oddělit body, na nichž se tým dohodl, otázky, které zůstávají sporné, a ty, o nichž rozhodl nadřízený. Vedle rozhodnutí lze zaznamenat, co je třeba ověřit, kdo vznesl námitku a kdy dostane odpověď. Každý úkol také potřebuje odpovědnou osobu a potvrzení, že má prostředky k jeho splnění. Na závěr se může vedoucí zeptat: „Kdo v tomto plánu vidí riziko, jak je prověříme a kdo potvrzuje, že přijímá jednotlivé úkoly?“ Na další poradě je dobré porovnat zapsanou dohodu s tím, co se skutečně udělalo. Termín odpovědi na pochybnost je poctivější než záznam o jednomyslnosti, kterou nikdo neověřil.

Klidná porada nemusí znamenat jednomyslnost. Vedoucí nemocničního týmu může ověřit, jak lidé rozumějí dohodě, vyzvat je k upozornění na rizika a poctivě zaznamenat, na čem se tým shodl.

Empatyzer při ověřování souhlasu po nemocniční poradě

Vedoucí nemocničního týmu se může před poradou zeptat Em na tři způsoby, jak shromáždit námitky, a na větu, kterou uzavře diskusi, aniž by ztotožnil mlčení se souhlasem. Je dobré připravit otázku na konkrétní scénář, v němž plán nebude fungovat, a pak si nacvičit shrnutí: na čem se tým dohodl, co zbývá ověřit a o čem rozhodl nadřízený. Zobrazení „Ty a tým“ ukazuje rozdíly v tom, jak lidé raději diskutují a rozhodují, což může pomoci zvolit vhodnou podobu otázky pro skupinu. Pokud ne každému vyhovuje promluvit před ostatními, může vedoucí umožnit také předání připomínky po poradě. Mikrolekce připomínají, že je třeba potvrdit, kdo přijal jednotlivé úkoly. Em tak pomáhá připravit bezpečnou výzvu k předložení protiargumentu a uzavření porady, nenahrazuje však odpovědi personálu. Teprve popis plánovaných kroků, shromážděné překážky a jasný záznam rozhodnutí umožňují ověřit, co tým skutečně pochopil a přijal.

Zdroje

  1. Ingrid M. Nembhard; Amy C. Edmondson (2006). Making it safe: the effects of leader inclusiveness and professional status on psychological safety and improvement efforts in health care teams. Journal of Organizational Behavior, 27(7), 941-966. https://doi.org/10.1002/job.413 10.1002/job.413
  2. M. Lance Frazier; Stav Fainshmidt; Ryan L. Klinger; Amir Pezeshkan; Veselina Vracheva (2017). Psychological Safety: A Meta-Analytic Review and Extension. Personnel Psychology, 70(1), 113–165. https://doi.org/10.1111/peps.12183 10.1111/peps.12183