Na této stránce
TL;DR: Než jako ředitel nemocnice oznámíte další změnu, zjistěte, které dřívější závazky si personál stále pamatuje a co mu ztěžuje práci. Připravenost týmu znamená víc než podporu cíle. Začněte splnitelným krokem, ukažte, že jste ho uskutečnili, a pravidelně se ptejte na zdroje potřebné pro další postup.
Jak Empatyzer pomáhá obnovovat důvěru ve změny v nemocnici?
Em v týmovém režimu pomůže připravit otázky na nesplněné závazky a „O mně“ ukáže, zda má vedoucí sklon slibovat příliš mnoho.
Funkce, které vám s tím pomohou:
- O mně: Zobrazení „O mně“ mu pomáhá podívat se na vlastní způsob slibování a Em v kontextu týmu připravuje otázky na zkušenosti personálu.
- Rozhovor s Em o sobě: Em pomůže připravit sdělení pro skupinu, která očekává viditelné činy.
- Mikrolekce: Pomáhají vracet se k dohodám i po prvním setkání.
Nový projekt navazuje na předchozí zkušenosti
Když ředitel nemocnice představí nový projekt, personál v něm může slyšet i ozvěnu dřívějších slibů. Než stanoví harmonogram, je dobré zmapovat historii podobných iniciativ: co bylo slíbeno, co se uskutečnilo a které závazky zůstaly bez odpovědi. Přitom je třeba odlišit potvrzené potíže od domněnky, že nynější projekt dopadne stejně. Pomůže zeptat se týmu, co by tentokrát muselo být jinak, aby pokus považoval za důvěryhodný. Odpovědi mohou ukázat jak staré záležitosti, které je potřeba objasnit, tak překážky, které práci ovlivňují dodnes. Rozhovor tak nezačne požadavkem na důvěru, ale hledáním toho, na čem ji lze znovu budovat.
Připravenost znamená víc než deklarovanou podporu
Podpora vyjádřená na poradě nestačí k posouzení připravenosti plnit nové úkoly. Přehled nástrojů pro její hodnocení zahrnoval 1370 měřicích položek; týkaly se mimo jiné zdrojů, komunikace, organizační kultury a charakteristik jednotlivců, přičemž většina se vztahovala k vnitřnímu prostředí organizace. Připravenost se tedy váže ke konkrétní změně, není trvalou vlastností personálu. V nemocnici je vhodné ptát se zvlášť na to, zda zaměstnanci v projektu vidí smysl a zda mají podmínky k jeho uskutečnění. Někdo může s cílem souhlasit, ale nevědět, kdy si najde čas na školení nebo zda dostane odpověď, když nahlásí problém. Tento rozdíl je třeba zjistit před zavedením změny.
Kritika může přinést užitečné poznatky
Nesouhlas s další změnou lze snadno považovat za neochotu spolupracovat, zvlášť když se blíží termín spuštění projektu. Přehled reakcí na organizační změny však zohledňuje jak to, jak jim zaměstnanci rozumějí, tak to, co dělají; upozorňuje také na možnou hodnotu negativních reakcí při řízení změny. Toto zjištění se týká obecně organizačního prostředí, není samostatným důkazem pro nemocnice. Při rozhovoru s kriticky naladěným člověkem je dobré požádat ho o příklad chyby při předchozím zavádění změny a o pojmenování podmínky, která tehdy chyběla. Tu pak lze prověřit před spuštěním nového řešení. Kritika nemusí určovat rozhodnutí, ale může odhalit riziko, které plán opomíjí.
Jak uznat předchozí zklamání
Uznat předchozí zklamání neznamená hádat, proč tehdejší vedení přijalo určitá rozhodnutí. Lepší je pojmenovat známou skutečnost, například nesplněnou dohodu, a říct, jak se promítla do práce týmu. Poté je třeba vysvětlit, co se před opětovným zahájením iniciativy prověřilo: zda překážka stále trvá a na kom závisí její odstranění. Pokud některé problémy zůstávají nevyřešené, je namístě to říct otevřeně místo představování nového projektu jako úplného rozchodu s minulostí. Důležité je také uvést, co lze napravit nyní, bez přenášení odpovědnosti na předchůdce. Personál tak může plán posoudit podle konkrétních informací, nikoli podle dalšího obecného slibu.
Malý závazek, jehož splnění je vidět
První závazek by měl být dost malý na to, aby za něj mohli odpovídat lidé, kteří mají vliv na jeho splnění. Je dobré uvést termín, potřebný zdroj a kritérium, podle kterého tým pozná, že byl krok skutečně dokončen. Pokud je splnění ohroženo, zpráva o zpoždění by měla přijít před termínem spolu s rozhodnutím o dalším postupu. Po týdnu lze stručně vyhodnotit dohody: co se udělalo, co má nový termín a co čeká na rozhodnutí osoby odpovědné za proces. Nejde o to vyhlásit úspěch po jediném úkolu. Viditelné splnění omezeného slibu však dává personálu lepší základ pro posouzení další fáze než žádost o účast na rozsáhlém projektu opřená jen o ujišťování.
Jak průběžně zjišťovat připravenost
Připravenost se nevyplatí zjišťovat jen jednou, před prvním setkáním. Přehled nástrojů ukazuje, že její hodnocení má více rozměrů a musí se vztahovat ke konkrétní změně a prostředí; neurčuje jedinou univerzální škálu. Během zavádění změny se proto lze zvlášť ptát na smysl nových činností, potřebné dovednosti, dostupný čas a možnost získat pomoc. Je také třeba ověřovat, zda jsou plánované zdroje k dispozici a jaké potíže se už objevily v praxi. Účast na setkání ani obecně vyjádřené nadšení nedokazují, že personál může nové úkoly zvládnout. Pokud odpovědi ukážou na překážky, mají vést k úpravě pracovních podmínek nebo plánu, ne k hodnocení postoje týmu.
Co dělat, když znovu ztratíte důvěryhodnost
I pečlivě uvážený závazek může zůstat nesplněný. Otálení s vysvětlením pak hrozí další ztrátou důvěryhodnosti: tým si může všimnout důsledků zpoždění dřív, než se dozví jeho příčinu. Je vhodné nesplněný slib co nejdříve pojmenovat, rozebrat překážku a sdělit nové rozhodnutí. Pokud byly špatně odhadnuty zdroje, je rozumnější omezit rozsah činností nebo změnit termín než trvat na nereálném plánu. Zodpovědnost je přitom třeba vyvodit i za rozhodnutí vedení, například o zdrojích a prioritách, aby neležela výhradně na personálu. Takový postup neodstraní dřívější zklamání, ale umožní týmu vidět, jak vedení projektu reaguje, když se plán a skutečnost rozejdou.
To, že personál souhlasí s cílem změny, ještě neznamená, že má čas, dovednosti a podporu potřebné k jejímu uskutečnění. Po neúspěšném zavádění změny je dobré začít prověřením dřívějších závazků a současných pracovních podmínek.
Empatyzer při obnovování důvěry ve změny v nemocnici
Ředitel nemocnice, který chce po nesplněných dohodách oznámit změnu, může začít přípravou vlastního rozhovoru s týmem. Zobrazení „O mně“ v Empatyzeru mu pomáhá podívat se na to, jak slibuje, včetně sklonu přislíbit příliš mnoho najednou. Em v kontextu týmu může pomoci sestavit otázky na dřívější zkušenosti personálu a nesplněné závazky: které dohody zůstaly otevřené, co bránilo jejich splnění a jaká vysvětlení chybějí. V rozhovoru s Em může ředitel připravit sdělení, které pojmenuje předchozí neúspěch bez obviňování druhých, vymezí možný první krok a reaguje na oprávněnou skepsi skupiny, která čeká činy, nikoli další ujišťování. Po setkání pomáhají mikrolekce vracet se k dohodám, aby práce neskončila jednorázovým oznámením. Nástroj podporuje přípravu těchto kroků; splnění závazků a ověření podmínek pro zavedení změny zůstává úkolem lidí, kteří za ni odpovídají.
Zdroje
- Isomi M. Miake-Lye; Deborah M. Delevan; David A. Ganz; Brian S. Mittman; Erin P. Finley (2020). Unpacking organizational readiness for change: an updated systematic review and content analysis of assessments. BMC Health Services Research, 20(1), 106. https://doi.org/10.1186/s12913-020-4926-z 10.1186/s12913-020-4926-z
- Khai Wah Khaw; Alhamzah Alnoor; Hadi AL-Abrrow; Victor Tiberius; Yuvaraj Ganesan; Nadia A. Atshan (2023). Reactions towards organizational change: a systematic literature review. Current Psychology, 42(22), 19137–19160. https://doi.org/10.1007/s12144-022-03070-6 10.1007/s12144-022-03070-6
Najděte článek
Zadejte alespoň 2 znaky. Drobné překlepy nevadí.