Multitasking vs deep work: efektivita, preference, přínosy a rizika

TL;DR: deep work převyšuje multitasking u úkolů vyžadujících hluboké myšlení. Multitasking často snižuje kvalitu a prodlužuje dobu dokončení. Studie ukazují, že přepínání pozornosti zanechává „zbytky“ soustředění a zvyšuje chybovost. Dobře plánované bloky soustředění zvedají produktivitu a pracovní spokojenost. Techniky jako time blocking nebo krátké časové intervaly (Pomodoro) pomáhají trénovat koncentraci. Multitasking je někdy nevyhnutelný, proto jej omezit na jednoduché činnosti. Organizace mohou změnit kulturu práce tak, aby podporovala deep work — důležité zejména ve školení pro manažery.

  • Hluboké bloky práce přinášejí skutečnou kvalitu místo zdání aktivity.
  • Omezení přepínání snižuje chyby a stres.
  • Time blocking a Pomodoro jsou jednoduché a účinné nástroje.
  • Lídři musí chránit čas svého týmu před neplánovanými přerušeními.

Co je deep work

Deep work znamená soustředěnou, nepřerušovanou práci na jednom náročném úkolu. Cal Newport tuto schopnost popisuje jako možnost pracovat bez rozptýlení — díky tomu dosahujeme vyšší kvality a rychleji se učíme složité dovednosti. Ve světě naplněném notifikacemi je deep work vzácný a tím i cenný. Mozek potřebuje čas, aby se dostal do hlubokého stavu soustředění; přepínání mezi aktivitami tento proces narušuje a krade efektivní minuty. Deliberate practice, tedy plánované procvičování s okamžitou zpětnou vazbou, je klíčové pro zvyšování kompetencí. Neurologické poznatky naznačují, že učení při rozptýlení je méně účinné, proto jsou neporušené sezení důležité při intelektuálně náročné práci. V praxi to znamená vypnout notifikace a připravit si materiály před začátkem. Krátké rituály pomáhají rychleji navodit stav soustředění a udržet ho déle. Jasné cíle před začátkem sezení zvyšují produktivitu. Firmy, které to pochopí, dosahují lepších výsledků a méně chyb.

Proč multitasking nefunguje

Multitasking se může zdát efektivní, ale výzkumy tomu odporují. Fischer a Plessow ukázali, že současné vykonávání více úkolů zhoršuje výkon — roste počet chyb a prodlužuje se reakční doba. Tento efekt vyplývá z omezených kognitivních zdrojů. Sophie Leroy popsala fenomén „zbytků pozornosti“, kdy část soustředění zůstane u předchozího úkolu. V praxi to znamená, že i krátké odskakování na e-mail naruší práci na projektu. David Rock srovnává pokles kognitivní kapacity s krokem zpět v rozvoji: mozek potřebuje často 15–20 minut, aby se plně přepnul mezi náročnými úkoly. V tomto čase pracujeme pomaleji a chybujeme více. Studie italských soudců naznačují, že méně rozdělené pozornosti vede k rychlejšímu uzavírání případů. Některé práce uvádějí, že mírné přepínání může krátkodobě pomoci, ale nad určitý práh už přínosy mizí a škodí. Lidé přesvědčení o svých multitaskovacích schopnostech často ve skutečnosti podávají horší výkon — jde o chybný odhad vlastních schopností a obtíže ve filtrování informací.

Náklady na zdraví a pohodu

Multitasking neovlivňuje jen výsledky, ale i pohodu zaměstnanců. Dny rozdělené častými přerušeními snižují šanci vstoupit do flow — stavu plného zapojení a uspokojení z práce. Model stresu podle Lazaruse a Folkmana ukazuje, že vnímání stresorů a dostupné zdroje určují reakci na stres; multitasking je významným zdrojem pracovního stresu. Chronický stres může vést k vyhoření a zhoršení duševního zdraví. Některé studie naznačují, že každé přepnutí může sebrat až podstatnou část efektivního pracovního času, což zvyšuje tlak na termíny a frustraci. Firmy, které tyto náklady ignorují, platí vyšší fluktuací a chybovostí. Neustálé přerušování prodlužuje dobu dokončení úkolů a zvyšuje duševní únavu. Dlouhodobá expozice rozptýlení snižuje schopnost soustředění a pracovní paměť; zaměstnanci se pak cítí méně kompetentní a více vystresovaní. Proto se vyplatí investice do opatření, která snižují fragmentaci práce a chrání čas na soustředění.

Jak zavést deep work v praxi

Zavedení deep work začíná plánem a disciplínou. Time blocking znamená rezervovat konkrétní bloky času pro konkrétní úkoly — omezuje to přepínání kontextu a pomáhá udržet pracovní rytmus. Začněte krátkými 30minutovými sezeními a postupně je prodlužujte. Pomodoro, tedy práce 25 minut následovaná krátkou pauzou, je další ověřená technika. Příprava materiálů před sezením snižuje riziko rozptýlení. Důležité je vypnout notifikace a vytvořit klidný prostor pro práci. Zaměstnanci by měli jasně komunikovat svoji dostupnost, aby se vyhnuli zbytečným přerušení. Lídři musí jít příkladem a chránit tým před nadměrným množstvím meetingů a ad hoc požadavků. Měření efektů a postupné přizpůsobení rytmu práce realitám firmy pomáhá zajistit udržitelnost. Vzdělávání o kognitivních nákladech přispívá ke změně očekávání ohledně okamžité dostupnosti. Jednoduché návyky, jako plán dne na jeho začátku, podporují každodenní praxi. Technická podpora, např. režimy soustředění v aplikacích, usnadňuje proces. V organizaci je užitečné testovat nastavení několik týdnů a sbírat zpětnou vazbu.

Balanc a kdy má multitasking smysl

Není každý úkol vhodný pro deep work. Rutinní činnosti lze často bezpečně kombinovat bez velkých kognitivních nákladů — například manuální práce nebo poslech podcastu při chůzi. Studie také naznačují, že mírné přepínání může občas podpořit kreativitu; expozice různým podnětům může usnadnit spojování nápadů. Klíčové je rozlišit úkoly vyžadující hluboké soustředění od těch jednoduchých. V kalendáři je praktické označit, které bloky potřebují ticho a soustředění. Toto značení pomáhá využít čas efektivně a minimalizovat zbytečná přerušení. Pro manažery je důležité modelovat správné praktiky a nastavovat normy — např. zavedení „tichých hodin“ může zvýšit výkon týmu. Dobře načasované přestávky a rotace úkolů brání stereotypu a vyhoření. Monitorování výsledků umožňuje naladit poměr deep work a multitaskingu. Užitečné je také rozvíjet u zaměstnanců dovednost uvědomělého řízení pozornosti.

Deep work přináší vyšší kvalitu a méně chyb. Multitasking má své místo u jednoduchých úkolů, ale snižuje efektivitu u náročné práce. Organizace mohou chránit čas soustředění jasnými pravidly a plánováním. Techniky jako time blocking a Pomodoro pomáhají trénovat pozornost. Zaměstnanci i lídři získají více spokojenosti a méně stresu omezením zbytečného přepínání. Zavedení jednoduchých postupů přináší rychlé a měřitelné benefity; investice do kultury podporující deep work se vrátí v lepších výsledcích a vyšší pohodě.

Empatyzer pro deep work v školení pro manažery

Empatyzer nabízí personalizované mikrolekce pro manažery, které učí plánovat bloky práce a omezovat přepínání. AI asistent v Empatyzeru pomáhá připravit konkrétní komunikaci pro tým, aby se nastavily hodiny bez meetingů a pravidla dostupnosti. Díagnóza osobnostních rysů ukáže, kdo je v týmu nejvíce náchylný k rozptýlení a jak upravit režim práce. Empatyzer dodává šablony formulací pro 1:1 a zpětnou vazbu, které umožňují prosazovat pravidla deep work bez eskalací. Mikrolekce zasílané dvakrát týdně trénují návyk plánování time blockingu a krátkých sezení soustředění. Systém podporuje přípravu rituálů před sezením pomocí kontrolních seznamů a doporučení k vypnutí notifikací. Asistent dostupný 24/7 pomůže rychle řešit komunikační situace související s porušením zásad soustředění. Empatyzer také reportuje souhrnné metriky adopce praktik, což umožňuje měřit efekt implementace deep work v organizaci. S přihlédnutím k rozdílům v kognitivních potřebách nástroj navrhuje adaptace pro lidi s ADHD a dalšími specifiky, čímž snižuje nežádoucí přerušení. Výsledkem je praktická podpora pro manažery při plánování rytmu práce týmu, snižování multitaskingu a zvyšování kvality úkolů vyžadujících hluboké soustředění.